Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Vrba jíva

Salix caprea

Vrba jíva

Salix carpea L.

čeleď: vrbovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Vrba Jiva je světlomilná a značně přizpůsobivá dřeviny. Roste na relativně suchých stanovištích, špatně se přizpůsobí nadměrného množství vody v půdě a vydrží jen dočasné zamokření. Roste ve světlých lesích, zejména pak na sutích, hojní takové na pasekách, při lesních okrajích a podělit cest. Velmi dobře odolává městského prostředí, rozšiřuje se na skládky, opuštěné lomy, zdevastované plochy, násypy apod.

Popis: Strom menšího vzrůstu s košatou korunou, který dorůstá do výšky 10-12 m. V nepříznivých podmínkách roste pouze jako keř. Borka je v mládí hladká, světle šedá, u starých JIV pak tmavošedá a hluboce rozpukaná. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejce až eliptické, cca 7-11 cm dlouhé, s vroubkovaný okrajem a na rubu seděla plstnaté se zřetelnými žilnatinou. Listy na podzim žloutnou. Květu v březnu před rašením listů, samčí Jehnědí jsou žluté, samičí zelenavé. Produkuje velké množství drobných ochmýřených semen, které jsou větrem roznášeny na velké vzdálenosti. Dožívá se 40-60 let.

Využití: Vrba jíva je velmi ceněna včelaři, protože už brzy na jaře poskytuje včelí pastvu.


Salix caprea Salix caprea
Salix caprea
Salix caprea
Salix caprea