Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Vrba jíva

Salix caprea

Vrba jíva

Salix carpea L.

čeleď: vrbovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Vrba Jiva je světlomilná a značně přizpůsobivá dřeviny. Roste na relativně suchých stanovištích, špatně se přizpůsobí nadměrného množství vody v půdě a vydrží jen dočasné zamokření. Roste ve světlých lesích, zejména pak na sutích, hojní takové na pasekách, při lesních okrajích a podělit cest. Velmi dobře odolává městského prostředí, rozšiřuje se na skládky, opuštěné lomy, zdevastované plochy, násypy apod.

Popis: Strom menšího vzrůstu s košatou korunou, který dorůstá do výšky 10-12 m. V nepříznivých podmínkách roste pouze jako keř. Borka je v mládí hladká, světle šedá, u starých JIV pak tmavošedá a hluboce rozpukaná. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejce až eliptické, cca 7-11 cm dlouhé, s vroubkovaný okrajem a na rubu seděla plstnaté se zřetelnými žilnatinou. Listy na podzim žloutnou. Květu v březnu před rašením listů, samčí Jehnědí jsou žluté, samičí zelenavé. Produkuje velké množství drobných ochmýřených semen, které jsou větrem roznášeny na velké vzdálenosti. Dožívá se 40-60 let.

Využití: Vrba jíva je velmi ceněna včelaři, protože už brzy na jaře poskytuje včelí pastvu.


Salix caprea Salix caprea
Salix caprea
Salix caprea
Salix caprea

„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich