Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Smrk omorika

Picea omorika

Smrk omorika

Picea omorika L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Ve své domovině roste na vápenatých severních svazích, v nadmořských výškách od 800 do 1500.

Popis: výšce až 30 m, má úzkou sloupovitou korunu. Větve krátké, dolní skloněné, pupeny červenohnědé bez pryskyřice. Jehlice 5–20 mm dlouhé, 1–2 mm široké, zploštělé, tupě špičaté, s kratičkou nasazenou špičkou, na obou stranách kýlnaté, na líci tmavě telené lesklé, na rubu s 2 širokými bílými proužky. Jehlice větvičku hustě obrůstají. Šišky po 2–5 na větvičkách, 3–6 cm dlouhé, zprvu zbarveny fialovo purpurově, později do skořicova.

Využití: V současné době hojně pěstovaná jehličina. Vysazuje se do parků, zahrad. Pro svůj vzrůst se hodí i do menších prostor, dobře snáší také městské prostředí.

Poznámka: V botanické a dendrologické literatuře se objevuje latinská podoba jména tohoto druhu někdy ve tvaru omorica a někdy omorika.


Picea omorika Picea omorika
Picea omorika Picea omorika