Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Vrba bílá

Salix alba

Vrba bílá

Salix alba L.

čeleď: vrbovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Roste na hlubokých, písčito-hlinitých až hlinitých, na živiny bohatých, méně na chudých půdách. Je součástí lužních lesů, břehových porostů. Roste převážně v planárních až kolínnom stupni. Snáší dlouhotrvající záplavy.

Popis: Strom 15-30 (-35) m vysoký, s přímým kmenem, často s průměrem až 100 cm, koruna hustá, metlovitá, větve tenké, šikmo odstávající. Borka zpočátku hladká, tmavě šedá, později podélně zbrázděná. Jednoleté větvičky jemně přitisknuté chlupaté, hnědožluté až červenohnědé, někdy i žluté, oranžové, či červené. Pupeny kuželovité, tupé, hnědozelené, přitisknuté chlupaté. Prílistky čárkovitě kopinaté, drobné, zavčas opadavé. Listy řapíkaté 60-110 (-140) x 10-20 velké, stopka listů při bázi listu se žlázkami. Čepel kopinatý až úzce kopinatého, jemně žláznatý pilovitě, na vrcholu dlouho Končistá. Listy na líci řídce, na rubu hustě hedvábně chlupaté, chlupy přitisknuté, rovnoběžné s hlavní žilou, šedobílé. Jehnědy úzce válcovité 40-60 × 5-8 mm velké, na krátkých olistěných větvích s několik celistvookrajovými listy. Tyčinkové květy s 2 tyčinkami, nitky v dolní polovině chlupaté. Pístkové květiny téměř přisedlé, čnělka krátká. Plod tobolka.


Salix alba
Salix alba Salix alba
Salix alba
Salix alba