Modřín opadavý

Modřín opadavý

Roste ve světlých lesích, na půdách hlubších, spíše bazických, čerstvých, ale ne vlhkých.... .. více

Ostružník maliník

Ostružník maliník

Osídluje prosvětlené lesy, lesní paseky, okraje a lemy, porosty vysokých bylin, kamenné snosy. Roste na půdách bohatých živinami, písčitých i hlinitých, mírně vlhkých až vlhkých.... .. více

Orsej jarní

Orsej jarní

Roste na vlhkých loukách, v listnatých lesích a křovinách, také v parcích, v pásmu od nížin až do podhůří, vzácně až do hor. Kvete od března do května..... .. více

Douglaska tisolistá

Douglaska tisolistá

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím..... .. více

 

Jedlovec kanadský

Tsuga canadensis

Jedlovec kanadský

Tsuga canadensis L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Původně roste v oblastech s chladným humidním podnebím, roční srážky kolísají mezi 740 až po 1520 mm. Výskyt hlavně na jihu areálu je vázán na severní a východní svahy a chladné a vlhké údolí. Nejčastěji se vyskytuje na kyselých až neutrálních půdách, a to písčito-hlinitých a hlinito-písčitých. Je odolná vůči mrazu.

Popis: Vždyzelený strom středních rozměrů, 30 m vysoký, 1,5 m v průměru, s konickým až válcovitým kmenem s četnými velmi tvrdými suky. Borka nahnědlá, u starších stromů poměrně hrubá, podélně rozbrázděná, na řezu s nachovými pruhy. Koruna široce pyramidální s široce horizontálně postavenými větvemi, v dolní části hlavně u solitér často rozmístěnými až k zemi. Tenký koncový letorost bývá často převislý. Letorosty žlutohnědé, hustě tmavě pýřité, pupeny drobné, kulovitě vejčité, hnědé, 1,5–2,5 mm velké. Jehlice s jedním pryskyřičným kanálkem, krátce řapíkaté, 5–25 mm dlouhé, 1–2 mm široké, ploché, na líci tmavě zelené, lesklé, s podélnou rýhou, na rubu s bělavými proužky, k vrcholu zúžené, nevykrojené, na okraji slabě pilovité, na větvičkách dvouřadě uspořádané, na svrchní straně uprostřed jednotlivé menší jehlice obrácené pruhy vzhůru. Samčí šištice na loňských větvičkách složené z mnoha tyčinek, pylová zrna s 2 váčky. Samičí jednotlivé, převislé. Šišky drobné, nerozpadavé, převislé, kratičce stopkaté, 15–20 mm dlouhé (nejmenší v rámci rodu), 10–15 mm široké. Semenné šupiny tenké, podpůrné šupiny zakrnělé. Semena asi 1,6 mm dlouhé, křídlo o něco delší. Šišky zrají v srpnu až září prvního roku, otevírají se v říjnu, semena vypadávají převážně během zimy, šišky vytrvávají na stromě do druhého roku.

Využití: Dřevo slouží ke stavebním účelům, také jako zdroj vlákniny pro papírenský průmysl. Kůra byla dříve ceněna jako zdroj taninu v koželužnictví.
V Evropě má uplatnění pouze jako dekorativní dřevina často vysazována v parcích s řadou různých kultivarů, často zakrslých.

Poznámka: Dřevina velmi pomalého růstu, jedna z nejtolerantnějších k zastínění. V podrostu přetrvá při zastínění až 200 let, přežívá už při 5 % plného osvětlení, v těchto podmínkách 100 let starý jedinec může mít 2,5 cm v průměru kmene.


Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis