Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Jedlovec kanadský

Tsuga canadensis

Jedlovec kanadský

Tsuga canadensis L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Původně roste v oblastech s chladným humidním podnebím, roční srážky kolísají mezi 740 až po 1520 mm. Výskyt hlavně na jihu areálu je vázán na severní a východní svahy a chladné a vlhké údolí. Nejčastěji se vyskytuje na kyselých až neutrálních půdách, a to písčito-hlinitých a hlinito-písčitých. Je odolná vůči mrazu.

Popis: Vždyzelený strom středních rozměrů, 30 m vysoký, 1,5 m v průměru, s konickým až válcovitým kmenem s četnými velmi tvrdými suky. Borka nahnědlá, u starších stromů poměrně hrubá, podélně rozbrázděná, na řezu s nachovými pruhy. Koruna široce pyramidální s široce horizontálně postavenými větvemi, v dolní části hlavně u solitér často rozmístěnými až k zemi. Tenký koncový letorost bývá často převislý. Letorosty žlutohnědé, hustě tmavě pýřité, pupeny drobné, kulovitě vejčité, hnědé, 1,5–2,5 mm velké. Jehlice s jedním pryskyřičným kanálkem, krátce řapíkaté, 5–25 mm dlouhé, 1–2 mm široké, ploché, na líci tmavě zelené, lesklé, s podélnou rýhou, na rubu s bělavými proužky, k vrcholu zúžené, nevykrojené, na okraji slabě pilovité, na větvičkách dvouřadě uspořádané, na svrchní straně uprostřed jednotlivé menší jehlice obrácené pruhy vzhůru. Samčí šištice na loňských větvičkách složené z mnoha tyčinek, pylová zrna s 2 váčky. Samičí jednotlivé, převislé. Šišky drobné, nerozpadavé, převislé, kratičce stopkaté, 15–20 mm dlouhé (nejmenší v rámci rodu), 10–15 mm široké. Semenné šupiny tenké, podpůrné šupiny zakrnělé. Semena asi 1,6 mm dlouhé, křídlo o něco delší. Šišky zrají v srpnu až září prvního roku, otevírají se v říjnu, semena vypadávají převážně během zimy, šišky vytrvávají na stromě do druhého roku.

Využití: Dřevo slouží ke stavebním účelům, také jako zdroj vlákniny pro papírenský průmysl. Kůra byla dříve ceněna jako zdroj taninu v koželužnictví.
V Evropě má uplatnění pouze jako dekorativní dřevina často vysazována v parcích s řadou různých kultivarů, často zakrslých.

Poznámka: Dřevina velmi pomalého růstu, jedna z nejtolerantnějších k zastínění. V podrostu přetrvá při zastínění až 200 let, přežívá už při 5 % plného osvětlení, v těchto podmínkách 100 let starý jedinec může mít 2,5 cm v průměru kmene.


Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis Tsuga canadensis
Tsuga canadensis

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich