Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Borovice coulterova

Pinus coulteri

Borovice coulterova

Pinus coulteri L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Druh obývá střední polohy srážkově chudých hor, kde vytváří smíšené porosty s jinými jehličnatými stromy a z listnáčů převážně s duby a s xerofilním křovinatým podrostem na suchých skalnatých svazích a hřebenech. Výškové rozpětí populací se nachází mezi 200 a 2300 m s tím, že v Mexiku je spodní hranice až okolo 1200 m. Oblast výskytu se vyznačuje podnebím mediteránního typu se zimními srážkami a dlouhotrvajícím obdobím sucha a tepla v letních měsících.

Popis: Strom dosahující výšky okolo 25 m, s přímým kmenem do 1 m v průměru; koruna v mládí kuželovitá, v dospělosti široká a řídká, se silnými obloukovitě vystoupavými kosterními větvemi. Výhony velmi silné, modravě ojíněně; pupeny zašpičatělé, až okolo 3 cm dlouhé, pryskyřičnaté (diagnostický znak od P. jeffreyi, které se zejména v mládí podobá). Jehlice obvykle tmavě našedle zelené, tuhé, vzpřímené, hustě nahloučené, po 3 ve svazku, 15–30 cm dlouhé a okolo 2 mm široké; pochvy jehlic zpočátku až okolo 4 cm dlouhé, vytrvalé. Šišky s dvouletým vývojem, ale dozrávající až třetím rokem a často ještě několik let držící na stromě zavřené (částečně adaptované na otvírání následkem požáru), vyrůstající na terminálním výhonu a později na hlavních větvích, zpět dolů ohnuté na krátké, velmi silné stopce až téměř přisedlé, nápadně masivní a těžké, obvykle podlouhle kuželovitě vejcovité, ± jednostranně vyvinuté a často mírně obloukovitě prohnuté, často pokryté kapkami pryskyřice, 20–40 cm dlouhé, otevřené až přes 20 cm široké, po otevření se snadno odlamující a zanechávající bazální kužel zakrnělých šupin se stopkou na větvi nebo kmeni. Apofýzy zralých šišek světle žlutohnědé, kosočtvercově jehlancovité, až okolo 4 cm široké, směrem k bázi šišky se zvyšující (protáhlejší), s ostrým příčným kýlem, na vrcholu zakončené nápadným, ke špičce šišky směřujícím, ale obvykle drápovitě dovnitř zahnutým až přímým, silným a špičatým, až 3,5 cm dlouhým hrotem. Semena 12–18 mm dlouhá, s funkčním křídlem, delším než semeno.

Využití: Bývá ozdobou botanických zahrad a arboret v teplejších oblastech.

Poznámka: nejmohutnější (nejtěžší) šiška z jehličnanů


Pinus coulteri Pinus coulteri
Pinus coulteri