Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Topol kanadský

Populus × canadensis

Topol kanadský

Populus canadensis L.

čeleď: vrbovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Světlomilná a teplomilná dřevina, vysazovaná na minerálně bohatých a čerstvě vlhkých půdách, s vyšší hladinou podzemní vody. V hustých výsadbách trpí houbovými chorobami.

Popis: Statný strom dorůstající výšek kolem 25–40 m, s širokou korunou a hladkým kmenem, který mívá v průměru kolem 1–2 m. Z počátku má hladkou borku, která záhy hrubě rozpukává. Pupeny jsou hnědavé, lepkavé a cca 1–2 cm dlouhé. Listy bývají široce trojúhelníkovitě vejčité, 6–12 cm dlouhé a 4–10 cm široké, na bázi pak široce klínovité až uťaté. Řapík je 4–7 cm dlouhý, z boku smáčklý a často načervenalý. Jehnědy jsou cca 3–8 cm dlouhé, přičemž samčí jsou červenavé a kratší, samičí mají lysý semeník a 2–4 žlutozelené blizny. Plody jsou vejcovité a asi 0,5 cm dlouhé, v 10–15 cm dlouhých jehnědách. Kvete v březnu a v dubnu před olistěním.

Využití: Lesnicky i sadovnicky dříve velmi často pěstovaný druh a mimo intravilán patrně nejčastěji vysazovaný topol a to zejména v oblasti lužních lesů a podél vodních toků.

Poznámka: Druh vznikl křížením topolu bavlníkového (Populus deltoides) a topolu černého (Populus nigra) asi v roce 1750 ve Francii. V Evropě hojně vysazovaný druh. V České republice se nejčastěji objevuje v nižších až středních polohách.

Populus × canadensis
Populus x canadensis Populus × canadensis
Populus × canadensis

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich