Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Topol osika

Populus tremula

Topol osika

Populus tremula L.

čeleď: vrbovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Topol osika je odolná pionýrská dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Dále roste ve světlých lesích, na pasekách, opuštěných pastvinách a v lesních lemech. Je velmi světlomilný, proto v zapojených porostech ustupuje k okrajům. Je odolný mrazu a tolerantní k půdní reakci. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách, nejčastěji však na písčitohlinitých a živinami bohatých.

Popis: Středně vysoký strom s nepravidelnou řídkou korunou dorůstající do výšky 15–25 m. Borka je v mládí hladká, zelenošedá s mnoha lenticelami, na starších stromech černošedá a rozpukaná. Střídavé listy jsou okrouhlé až okrouhle vejčité, čepel je zhruba 3–8 cm dlouhá a na okrajích hrubě zubatá. Osiky mají nápadně dlouhé a ze stran smáčklé řapíky, což zapříčiňuje, že se i při mírném vánku neustále chvějí. Kvete nejpozději z evropských topolů – na konci března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy jsou 5–10 cm dlouhé, samčí jsou delší s červenými prašníky, samičí jsou zelené a menší. Plodit začíná velmi brzy, plody jsou malé zelené tobolky, které obsahují malinká semena v bílých chloupcích. Roste velmi rychle a dožívá se i 150 let.

Využití: našich domácích topolů má nejkvalitnější dřevo, které se používá k výrobě dýh, zápalek a celulózy.

Populus tremula Populus tremula
Populus tremula Populus tremulaPopulus tremula
Populus tremula