Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Borovice těžká

Pinus ponderosa

Borovice těžká / žlutá

Picea ponderosa L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Světlomilná dřevina, provází lesy a lesostepi na suchých stanovištích, na kamenitých a písčitých půdách na kyselých horninách, ale i na vápenci a čediči. Od nížin až do hor, vystupuje až do 3000 m n. m.

Popis: Statný strom 20–50(–75 m) vysoký, kmen dosahuje až 4 m v průměru. Borka je skořicově hnědá až černohnědá, u starých stromů až 10 cm tlustá, hluboce brázditá, opadávající ve velkých deskách. Koruna je štíhle kuželovitá, hustá, s větvemi přeslenitě umístěnými, vodorovně rozloženými až skloněnými, poměrně krátkými. Letorosty jsou lysé, neojíněné, zelenavě hnědé, později žlutohnědé, pupeny pryskyřičnaté. Jehlice jsou 12–26 cm dlouhé, ve svazečcích nejčastěji po 3, štětkovitě nahloučené na mladých větvičkách, zelené, špičaté, na okraji jemně pilovité, 3 roky vytrvávající, pochvy svazečků jsou až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou žluté, samičí červené. Šišky jsou jednotlivé nebo v přeslenu po 3–5, přisedlé, podlouhle vejčitě kuželovité, (8–)10–15 cm dlouhé, 3–5 cm široké, další rok po otevření opadavé, štítek je ploše jehlancovitý s přímým kýlem, pupek je silně trnitý.

Využití: V Evropě se vysazuje v parcích, u nás snad nejčastější pěstovaný druh s 3četnými svazky jehlic. Snáší dobře sucho, je odolná i v drsném podnebí. Její dřevo je pevné, podobné borovici lesní, snadno zpracovatelné.


Pinus ponderosa Pinus ponderosa
Pinus ponderosa Pinus ponderosa
Pinus ponderosa
Pinus ponderosa
Pinus ponderosa
Pinus ponderosa