Borovice těžká / žlutá

Picea ponderosa L.

čeleď: borovicovité

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Světlomilná dřevina, provází lesy a lesostepi na suchých stanovištích, na kamenitých a písčitých půdách na kyselých horninách, ale i na vápenci a čediči. Od nížin až do hor, vystupuje až do 3000 m n. m.

Popis: Statný strom 20–50(–75 m) vysoký, kmen dosahuje až 4 m v průměru. Borka je skořicově hnědá až černohnědá, u starých stromů až 10 cm tlustá, hluboce brázditá, opadávající ve velkých deskách. Koruna je štíhle kuželovitá, hustá, s větvemi přeslenitě umístěnými, vodorovně rozloženými až skloněnými, poměrně krátkými. Letorosty jsou lysé, neojíněné, zelenavě hnědé, později žlutohnědé, pupeny pryskyřičnaté. Jehlice jsou 12–26 cm dlouhé, ve svazečcích nejčastěji po 3, štětkovitě nahloučené na mladých větvičkách, zelené, špičaté, na okraji jemně pilovité, 3 roky vytrvávající, pochvy svazečků jsou až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou žluté, samičí červené. Šišky jsou jednotlivé nebo v přeslenu po 3–5, přisedlé, podlouhle vejčitě kuželovité, (8–)10–15 cm dlouhé, 3–5 cm široké, další rok po otevření opadavé, štítek je ploše jehlancovitý s přímým kýlem, pupek je silně trnitý.

Využití: V Evropě se vysazuje v parcích, u nás snad nejčastější pěstovaný druh s 3četnými svazky jehlic. Snáší dobře sucho, je odolná i v drsném podnebí. Její dřevo je pevné, podobné borovici lesní, snadno zpracovatelné.