Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos L.

čeleď: lípovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Lípa velkolistá roste v suťových a roklinových lesích, dále v klenových a lipových bučinách. Snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe ji vyhovují hluboké živné půdy. Druh je také náročný na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivý k pozdním mrazům. Lípa velkolistá kvete v červnu.

Popis: Strom, 20–35(–40) m vysoký, s válcovitým a ve stáří často mohutným a vykotlaným kmenem. Borka zůstává dlouho hladká a šedá, ve stáří pak podélně praská. Pupeny jsou vejcovité, tupé a 3–7 mm dlouhé. Střídavé listy jsou mírně asymetrické. Srdčitá čepel je 7–12 cm dlouhá, na svrchní straně matně zelená, na rubu po celé ploše odstále pýřitá. Žilnatina 3. řádu je výrazná a v paždí žilek bývají chomáčky běložlutých, na podzim pak až okrových, chloupků. Okraje listů jsou převislé, řapík pýřitý a 2–5 cm dlouhý. Květenství visí dolů pod listy a je krátce řapíkaté, převislé. Světle žluté květy bývají po 3–5. Kališní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, tyčinky jsou delší než korunní lístky. Vlnaté až plstnaté plody jsou široce elipsoidní, obvejčité až kulovité a žebernaté. Jsou 6–10 mm dlouhé a tvrdé – nejdou smáčknout v prstech.

Využití: Tato lípa je stejně jako příbuzná lípa srdčitá hojně využívaným druhem v lesnictví a zahradnictví. Je hojně využívaná jako alejový strom.

Tilia platyphyllos
Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos
Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos
Tilia platyphyllos
Tilia platyphyllos