Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Podběl obecný

Tussilago farfara

Podběl obecný

Tussilago farfara L.

čeleď: hvězdicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

  • léčivka, pionýrský bylina

Ekologie: Roste nejčastěji na hlinitých a mírně vlhkých půdách, kde je pionýrskou rostlinou na narušených, často ruderálních plochách, náspech, polích, příkopech. V průběhu sukcese mizí.

Popis: Vytrvalá jarní bylina s dlouhým oddenkem, ze kterého vyrůstá šupinatá lodyha až 15 cm vysoká. Listy vyrůstají až po odkvětu v přízemní růžici, mají dlouhý řapík a široce dlanitou čepel, při bázi srdčitou. List mající až 30 cm v průměru je zespodu plstnatý, po okrajích laločnatě zubatý. Jednotlivé květy jsou žlutě zbarvené, po odkvětu s leskle bílým chmýrem.

Využití: Podběl patří k klasickým a lidovým poslům jara. Květ podbělu je tradičně je využíván v lékařství především ve formě čajových směsí pro odkašlávání, odhlenění dýchacích cest. Obsahuje slizy, flavonoidy, alkaloidy, fenolické kyseliny. Protože je však droga při dlouhodobém užívaní pro organismus nebezpečná (hlavně pyrrolizidínové alkaloidy), nelze sušený podběl dnes zakoupit ani jako součást čajových směsí.

Tussilago farfara Tussilago farfara
Tussilago farfara
Tussilago farfara
Tussilago farfara