Modřín opadavý

Modřín opadavý

Roste ve světlých lesích, na půdách hlubších, spíše bazických, čerstvých, ale ne vlhkých.... .. více

Ostružník maliník

Ostružník maliník

Osídluje prosvětlené lesy, lesní paseky, okraje a lemy, porosty vysokých bylin, kamenné snosy. Roste na půdách bohatých živinami, písčitých i hlinitých, mírně vlhkých až vlhkých.... .. více

Orsej jarní

Orsej jarní

Roste na vlhkých loukách, v listnatých lesích a křovinách, také v parcích, v pásmu od nížin až do podhůří, vzácně až do hor. Kvete od března do května..... .. více

Douglaska tisolistá

Douglaska tisolistá

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím..... .. více

 

Borovice vejmutovka

Pinus strobus

Borovice vejmutovka

Pinus strobus L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Východní část Severní Ameriky (severovýchodní USA až jihovýchodní Kanada). Centrem rozšíření jsou jižní a severovýchodní části Appalačského pohoří a oblast Velkých jezer. Atlantiku se areál dotýká mezi 40–50° severní šířky v oblasti od New Yorku přes Boston na New Foundland. Do Evropy ji přivezl roku 1605 kapitán G. Weymouth, ke skutečně úspěšné introdukci došlo až o 100 let později na panství vikomta Weymoutha v Anglii. Z území ČR jsou doloženy první údaje z roku 1812 na Hluboši.

Popis: Vysoký strom dorůstající asi 50 m výšky a kolem 1,5 m v průměru kmene. Koruna v mládí kuželovitá, později široká až deštníkovitě rozložená s vodorovně odstálými větvemi. Kmen přímý, rovný, v mládí s hladkou šedozelenou lesklou borkou, později podélně rozbrázděnou, tmavou. Dřevo je měkké, s pryskyřičnými kanálky, jádrové narůžovělé nebo červenavě hnědé, běl bledožlutá až bílá, poměrně úzká. Letorosty tenké, zelenavé nebo světle hnědé, jemně pýřité, ve druhém roce lysé. Vejčité pupeny 5–7 mm dlouhé, přišpičatělé, červenavě žluté, slabě pryskyřičnaté, s pevně přitisklými šupinami s bělavým blanitým okrajem. Jehlice po 5 ve svazečcích, rovné, měkké, tenké, namodrale zelené, 5–14 cm dlouhé, na okrajích jemně pilovité, na hřbetní straně zelené, na obou bocích s řadami průduchů. Samčí šištice oválné, 8–10 mm dlouhé, v době zralosti světle hnědé, obvykle na rašících bočních větvích v dolní části koruny. Samičí šištice v době květu zelené, 5–40 mm dlouhé, na koncích větví v horní části koruny. Šišky dosti dlouze stopkaté (stopky 5–24 mm dlouhé), převislé, úzce válcovité 8–20 x 3–4 cm velké, světle hnědé. Semenné šupiny klínovité, uspořádané ve šroubovici, kožovité, hladké, s málo vyniklými štítky s pupkem na konci. Semena hnědá, na břišní straně srostlá s křídlem. K opylování dochází v květnu až červnu, k samotnému oplodnění až za 13 měsíců po opylení, šišky dozrávají 2. rokem a otvírají se v srpnu až září. Dožívá se 200–450 roků.

Využití: Je to největší a nejrychleji rostoucí konifera v severovýchodní části Severní Ameriky, současně jedna z nejproduktivnějších a nejcennějších. Státní dřevina států Maine a Michigan (USA).

Poznámka: Dnes je to dřevina u nás spíše nežádoucí. Jednak zvyšuje možnost škod napadením rzí vejmutovkovou (v některých zemích se proto úplně přestala pěstovat), ale především se chová jako nebezpečná invazní dřevina vytlačující původní taxony.


Pinus strobus Pinus strobus
Pinus strobus Pinus strobus
Pinus strobus Pinus strobus

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat