Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Identifikace šišek



Šišky většinou jednotlivé, Vejčitě kuželovité, na bázi zaoblené, často asymetrické, nelesklé, šedohnědé. Štítky semenných šupin kosočtverečné. Pupek malý, plochý, nebo s krátkým hrotem, světle hnědý, lesklý, bez černého olemování.



Šišky nápadné, válcovité, prohnuté, s hojnými kapkami pryskyřice. Semenné šupiny kožovitě dřevnaté, vypouklé, klínovité. Štítky široce kosočtverečné, na předním okraji zaokrouhlené, nepatrně ztloustlé a vyklenuté, jemně rýhované, světle hnědé, na konci s tmavě hnědým pupkem.



Šišky kratičce stopkaté, kuželovitě vejčité, světlohnědé barvy. Štítky semenných šupin jehlancovitě vystouplé s příčným ostrým kýlem a pupkem nesoucím štíhlý zakřivený osten.



Šišky jsou jednotlivé nebo v přeslenu, přisedlé, podlouhle vejčitě kuželovité, další rok po otevření opadavé, štítek je ploše jehlancovitý s přímým kýlem, pupek je silně trnitý. Důlek na bázi. Časté prohýbání semenných šupin u báze.



Šišky jsou kuželovitě válcovité, žluté nebo hnědožluté, často pryskyřičnaté. Šupiny šišek jsou tuhé, kosočtverečně obvejčité, na špičce tupě zaoblené či zužující se, nezakřivené nebo mírně zakřivené. Výrůstky jsou kosočtverečné nebo trojúhelníkové, zesílené, bez hřbetu. Přírůstek prvního roku je tupý, beztrnný a tmavší než šupina.



Světle hnědé, lesklé šišky dozrávají na konci léta druhého roku, symetrické, štítek kosočtverečný, pupek s malým ostnem



Šišky krátkou silnou stopkou pevně přisedlé, asymetrické, k větvím zahnuté, světle hnědé, lesklé, silně pryskyřičnaté. Semenné šupiny na vypouklé straně šišek se silným, široce kuželovitě vyklenutým zahnutým pupkem, zakončeným ostnem, na opačné k větvi obrácené straně ploché s krátkým ostnem.



Šišky zřídka jednotlivé, většinou v přeslenu, převislé, široce vejčité, světle kaštanově hnědé nebo našedlé. Semenné šupiny jehlancovitě zdvižené s výrazným příčným kýlem, protažené v kuželovitý pupek zakončený drápovitým ostnem.



Šišky dlouze stopkaté, převislé, úzce válcovité, světle hnědé. Semenné šupiny klínovité, uspořádané ve šroubovici, kožovité, hladké, s málo vyniklými štítky s pupkem na konci. Silně pryskyřičné.



Šišky jsou mírně kuželovitě vejčité, světle hnědé. Šítek kosočtverečný na konci do oblouku prohnutý, pupek zmáčknutý tmavě hnědý.



Zralé šišky jsou hnědé, převislé, dlouhé válcovité. Semenné šupiny jsou tvrdé, liší se, záleží na typu šišky (acuminata, vulgaris, obovata)



Šišky jsou válcovité, světle hnědé, šupiny jsou eliptické, ohebné, papírovité.



Šišky dřevnaté, 5–8 cm dlouhé, dozrávají 2. rokem, štítek kosočtverečný, uprostřed vmáčklý, s krátkým hrotem.



Šišky nerozpadavé, hnědé, krátce stopkaté, dole visící. Semenné šupiny okrouhlé, celokrajné. Výrazné zpět neohnuté podpůrné trojcípé šupiny vyčnívají ze šišky.



Semenné šištice krátce stopkaté, zprvu zelené, pak žlutohnědé až hnědé, vejcovité nebo vejcovitě kulovité,



Šišky jsou symetrické, jednotlivé nebo v přeslenech, vejčitě kuželovité, přisedlé nebo krátce stopkaté. Štítky jsou stejně utvářené, mají vesměs ostrý příčný kýl, pupek se nachází uprostřed štítku a má zpravidla pichlavý hrot.



Šišky jsou nerozpadavé, protáhle vejcovité, světle hnědé až našedlé, někdy vydrží na větévkách i několik let



Dozrálé šišky jsou podobně jako u modřínu opadavého hnědavě zbarvené, jejich semenné šupiny jsou však otevřenější.



Šišky jsou válcovité, úzké, tmavě hnědé, semenné šupiny jsou zaoblené.



Šišky po 2–5 na větvičkách, zprvu zbarveny fialovo purpurově, později do skořicova, na vrcholu zřetelná zahnutá stopka.



Šišky přisedlé, po 2-3 v přeslenu, hladké, žlutohnědé, později šedavé, rohlíkovitě zahnuté



Šišky kuželovité až vejčité, slabě zygomorfní. Pupek má krátký se slabě zahnutým ostnem.



Šiška je vejcovitá, 5–8 cm dlouhá, nafialovělá, semena červenohnědá, štítek kosočtevrečný, pupek světlý, semena bez křídla, jedlá.



Šišky obvykle podlouhle kuželovitě vejcovité, obloukovitě prohnuté, často pokryté kapkami pryskyřice, Apofýzy zralých šišek světle žlutohnědé, kosočtvercově jehlancovité, pupek obvykle drápovitě zahnutý až přímý, silný a špičatý



Šišky vzpřímené, rozpadavé, zrající nazelenalé až namodralé, po dozrání hnědé. Podpůrné šupiny ze šišky vyčnívají, většinou jsou ohrnuté a přitisklé.



Šišky drobné, nerozpadavé, převislé, kratičce stopkaté, nejmenší v rámci rodu. Semenné šupiny tenké, podpůrné šupiny zakrnělé.