Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Tis červený

Taxus baccata

Tis červený

Taxus baccata L.

čeleď: tisovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Tis toleruje nejvíc ze všech evropských dřevin zastínění. Optimální podmínky má na živných hlinopísčitých až hlinitých půdách, dostatečně vlhkých a provzdušněných, Preferuje stanoviště bohatá na vápník, vzácněji roste i na půdách kyselých na silikátovém podkladu. Dnes především na strmých, skalnatých a těžce přístupných stanovištích.
Vyžaduje dostatečnou vlhkost vzduchu a je poměrně citlivý na nízké teploty. K znečistěnému ovzduší je tolerantní, velmi dobře snáší sestřih i silný ořez, dobře se tvaruje a tvar dlouho uchovává.

Popis: Dlouhověké, pomalu rostoucí, dvoudomé vždyzelené stromy či keře, bez pryskyřičných kanálků, 3–20(–37) m vysoké, s průměrem na bázi 0,75–1,3 m, často vícekmenné, se srůstajícími kmínky. Koruna široce kuželovitá až kulovitá. Hladká hnědočervená borka se odlupuje v tenkých plátech podobně jako u platanu. Velmi tvrdé, těžké a pružné dřevo má červenohnědé jádro, světlejší běl, pryskyřičné kanálky mu chybí. Jehlicovité listy na větvích uspořádané dvouřadě, na vzpřímených výhonech radiálně. 1–2leté výhony zelené, starší hnědé, pupeny s nekýlnatými šupinami. Jehlice jednožilné, 15–35 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, tmavě zelené, na rubu žlutozelené, pozvolně dlouze zašpičatělé, na bázi zúžené v krátký řapík. Samčí šištice kulovité, na spodu loňských větviček, složené s 6–14 štítků tyčinek. Samičí jsou redukované, pouze s jediným vajíčkem, podepřeným 3 páry drobných listenů. Hnědé semeno je ponořeno do červeného, dužnatého nepravého míšku zvaného epimatium. Kvete v březnu až dubnu, dozrává na podzim. Semeno rozšiřují především ptáci.

Využití: V současnosti je jeho upotřebení pouze sadovnické.

Poznámka: Celá rostlina je jedovatá s výjimkou jedlého epimatia. Smrtelná dávka pro člověka se uvádí 200 g jehličí (asi 2 hrsti), odvar se používal také k vyvolání potratů.

Taxus baccata  

Taxus baccata Taxus baccata
Taxus baccata Taxus baccata
Taxus baccata

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain