Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Jilm vaz

Ulmus laevis

Jilm vaz

Ulnus leavis L.

čeleď: jilmovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Jilm vaz se vyskytuje v lužních lesích, hlavně v nivách větších toků. Snáší zástin, mladí jedinci jsou schopni růst i v silném stínu. Je vázán na hluboké živné půdy obohacené dusíkem, snese i zasolené půdy. Přestože se jedná o dřevinu lužních lesů snášející vysokou hladinu spodní vody, snese i lokality kde spodní voda poklesává a půda vysychá. Kvete v březnu a v dubnu, později než naše ostatní jilmy.

Popis: Jedná se strom velkých rozměrů, který dorůstá do výšky až do 35 m. Má štíhlý svalcovitý kmen, s boulovitými výrustky a výmladky. Časté jsou nápadné kořenové náběhy. Borka je u vazu hnědošedá, odlupuje se v tenkých plochých šupinách. Kuželovité pupeny jsou cca 5–8 mm dlouhé, lysé šupiny mají tmavší a krátce brvitý okraj. Střídavé vejčité listy bývají výrazně asymetrické a krátce řapíkaté, řapík je cca 2–8 mm dlouhý. Čepel je 7–15 cm dlouhá a 3–8 cm široká. Na okraji je dvakrát zubatá, zuby 1. řádu jsou kupředu zahnuté. Spodní strana listů je hustě měkce chlupatá. Květy jsou převislé, ve svazečcích po 20–40 na dlouhých stopkách, které se za plodu prodlužují. Plodem je na okraji hustě brvitá a křídlatá vejčitá nažka. Semeno je uloženo v jejím středu, příp. pod středem plodu. Plody zrající na konci jara hned opadávají a velmi rychle klíčí. Dožívá věku až 400 let.

Využití: Dřevo se pro svoji specifickou kresbu používalo k výrobě nábytkářských dýh, velmi ceněno bylo také kvalitní lýko. Vysazován v městských výsadbách.

Ulmus laevis Ulmus laevis
Ulmus laevis
Ulmus laevis