Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Sekvojovec obrovský

Sequoiadendron giganteum

Sekvojovec obrovský

Sequioadendron giganteum L.

čeleď: tisovcovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: V domovině roste v horských lesích, v nadmořské výšce od 1400 do 2150 m.

Popis: Vždyzelený strom, 50–85(–100) m vysoký. Kmen je mohutný, sloupovitý, u báze nápadně rozšířený, 5–10 m v průměru, borka brázditá, červenohnědá, u dospělých jedinců až 50 cm silná. Listy ve šroubovici, šupinovité až šídlovité, 3řadé, 3–6(–12) mm dlouhé. Samčí šištice na větvičce koncové, samičí šištice vejcovité. Šišky dřevnaté, 5–8 cm dlouhé, dozrávají 2. rokem, štítek kosočtverečný, uprostřed vmáčklý, s krátkým hrotem. Objevují se po dvanáctém roce života stromu. Rozmnožování druhu v přírodě je dosti problematické. Semena totiž klíčí jen na plném slunci, semenáče zároveň nesnesou zastínění konkurenčními rostlinami. Proto ke klíčení dochází většinou po lesních požárech.

Využití: Dřevo sekvojovce je dosti odolné vůči trouchnivění, avšak je zároveň poměrně křehké a lámavé. Ke stavebním účelům je tedy nevhodné. Používá se na výrobu šindelů a plotních laťek, dokonce i na produkci zápalek. V USA se občas pěstuje pro vánoční trh. Je vhodný i pro pěstování v klimatických podmínkách střední Evropy – nenáročný, mrazuodolný, navíc velmi dekorativní

Poznámka: nejmohutnější strom svět

Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum
Sequoiadendron giganteum