Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii L.)

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím.... číst dál »

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas L.)

Velmi hojný druh, nalezneme jej ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště... číst dál »

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách.... číst dál »

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.)

Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.). Kvete od května do září... číst dál »

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Dřípatka horská (Soldanella montana L.)

Vlhká zastíněná místa v horských lesích, často v okolí lesních potůčků, nejčastěji ve smrčinách, ale i v podhorských a horských olšinách. Provází nevápenné podklady.... číst dál »

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Sítina rozkladitá (Juncus effusus L.)

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.... číst dál »

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)

Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny. Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem ... číst dál »

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Hrachor černý (Lathyrus niger L.)

Vyhledává listnaté lesy, lesní lemy a křovinaté stráně. Roste na humózních, hlinitých až jílovitých půdách, zejména na sušších a teplejších stanovištích.... číst dál »

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích

Byl tak vytvořen vhodný účelový objekt přizpůsobený didaktickým a vzdělávacím potřebám školy, která byla v roce 1896 dostavěna za účelem výchovy mladých lesnických hospodářů z oblasti Moravy a Slezska.... číst dál »

 

Bez černý

Sambucus nigra

Bez černý

Sambucus nigra L.

čeleď: bezovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Roste na pasekách, světlinách, okrajích lesů, rumištích, v obcích a podél vodních toků. Vyhovují mu vlhké, humózní půdy bohaté na dusík. Kvete od června do července.

Popis: Až 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě větvený. Větve v mládí lysé nebo roztroušeně chlupaté, starší nepravidelně rozbrázděné, dřeň bílá až nažloutlá. Kořenový systém plochý. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené s 2–3 jařmy. Lístky téměř přisedlé, kopinaté až vejčitě kopinaté, 4–8 cm dlouhé, 1,5–3 cm široké, pilovitě zubaté. Květenstvím je plochý vrcholík, 10–25 cm v průměru. Kalich pravidelný, pěticípý, trubkovitý, kališní cípy trojúhelníkovitě vejčité, přibližně 0,5 mm dlouhé. Koruna pětičetná, kolovitá, až 8 mm v průměru, korunní cípy tupé, bílé až nažloutlé. Plodem je lesklá, černofialová, až 6 mm velká peckovice.

Využití: Bez černý byl v minulosti velice ceněnou a lidmi rozšiřovanou rostlinou. Šťáva z plodů se používala k barvení látek nebo jako nápoj, z plodů se dále vyráběly zavařeniny, víno a likéry, květenství se obalovala a smažila podobně jako květák.

Sambucus nigra Sambucus nigra
Sambucus nigra
Sambucus nigra