Smrk ztepilý
Smrk ztepilý
Pice abies L.
čeleď: borovicovité
JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________
Ekologie: Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. U uplynulých staletích byl vysazován na různá stanoviště, monokulturní porosty vykazují velkou ekologickou nestabilitu.
Popis: Strom vysoký až 50 m s kuželovitou korunou, v horských oblastech a rozvolněných porostech zavětvenou často až k zemi. Větve jsou mírně vztyčené nebo mírně ohnuté k zemi (u starších stromů), jen ve vrcholových partiích vždy mírně vztyčené, větvičky převislé. Jehlice tmavě zelené, až 2 cm dlouhé. Samčí šištice jsou červené, až 2 cm dlouhé, samičí jsou červené nebo zelené, do 6 cm dlouhé. Zralé šišky jsou hnědé, převislé, až 15 cm dlouhé. Pyl se tvoří od května do června v pravidelných čtyřletých cyklech.
Poznámka: Přirozené monodominantní (klimaxové, zonální) smrčiny se ve střední Evropě vyskytují v nadmořských výškách nad 1100 m n. m., níže pouze na zrašelinělých a inverzních stanovištích; představují proto u nás vzácný ekosystém plně zasluhující ochranu. Vzhledem k téměř stoprocentnímu zastoupení smrku v klimaxových smrčinách nelze kůrovcové gradace, na rozdíl od kulturních smrčin v nižších nadmořských výškách, považovat za důsledek lidské činnosti (třebaže ta zesiluje jejich efekt), naopak jsou nevyhnutelnou, přirozenou, cyklicky se opakující součástí vývoje ekosystému.