Modřín japonský

Larix keampferi L.

čeleď: borovicovité

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: V Japonsku roste jen na půdách vulkanického původu v nadmořských výškách od 1300 do 2900 metrů nad mořem. Vyžaduje též deštivé a vlhké prostředí, proto je v Evropě hojně vysazován především u mořského pobřeží.

Popis: Strom je až 45 metrů vysoký s korunou široce kuželovitou. Větve má vodorovné, které jsou na koncích vždy vztyčené k vrcholu koruny. Borka je šupinatá. Mladé větvičky jsou často ojíněné a oproti modřínu opadavému jsou výrazně tmavší (nejčastěji mají barvu oranžovočervenou, hnědou nebo až do purpurovou). Pupeny typicky vykazují velký obsah pryskyřice. Samčí šištice jsou žluté s maximální délkou 10 mm a rostou na spodní straně větviček. Naproti tomu samičí jsou červeno-fialově zbarvené o délce nejvýše 30 mm a rostou do vzpřímené polohy. Samičí i samčí šištice vyrůstají v průběhu března až dubna. Dozrálé samičí šištice jsou podobně jako u modřínu opadavého hnědavě zbarvené, jejich semenné šupiny jsou však otevřenější.

Využití: Využívá se především ve stavebnictví (domy, lodě, laťky, obložení)

Poznámka: Modřín japonský je méně citlivý na průmyslově znečištěné ovzduší (hlavě proti kyselému dešti) než modřín opadavý