Borovice lesní

Pinus sylvestris L.

čeleď: borovicovité

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách (vzniklých na silikátových horninách, vápencích i hadcích), také se vyskytuje na rašelinných a bažinných půdách, někde i na půdách zasolených. Ze stanovišť s úrodnější půdou ji vytlačují dřeviny tolerantnější k zastínění. Borovice lesní je adaptovaná na velmi široký klimatický rozsah s délkou vegetační doby 90–200 dnů a s ročními srážkami 200–1780 mm. Převážná část areálu je charakterizována jako kontinentální nebo kontinentálně laděná. Klimatypy borovice lesní ve Verchojanského pohoří na Sibiři přežívají v extrémních podmínkách na téměř trvale zmrzlé půdě (permafrostu), zde vegetační doba nepřekračuje 90 dní a minimální teplota dosahuje až –64 °C. Naopak klimatypy v jižním Španělsku rostoucí v supra- a oromediteránním výškovém stupni s délkou vegetační doby 200 dnů s tepelnou sumou až 4krát větší než na severu. Hluboko položený kořenový systém a silnější borka činí borovici lesní odolnou vůči požárům a schopnou obnovy na minerální půdě spálenišť.

Popis: Vyšší strom dorůstající kolem 40 m. Na extrémních stanovištích nižší, někdy jen keřovitého vzrůstu. Kořenový systém kůlový. Koruna nepravidelná. Kmen v dolní části krytý silnou rozpukanou šedohnědou borkou, v části horní se oranžová či rezatě červená kůra odlupuje v papírovitých lístcích. Pupeny protáhle vejčité, špičaté, bez pryskyřice, nebo slabě smolnaté, kryté rezavými blanitými šupinami. Jehlice tuhé, vyrůstající, 1–8 cm dlouhé, 1–1,8 mm široké, špičaté, mírně podélně zkroucené, na ploché břišní straně šedozelené, na vyklenuté hřbetní tmavě zelené, nebo namodrale šedozelené, na okrajích pilovité, po 2 ve svazečku. Samčí šištice vejcovité většinou žluté, samičí šištice kulovité, až vejčitě kulovité, obvykle růžové, na konci loňských větviček v horní části koruny. Šišky většinou jednotlivé, nebo po 2–3, stopkaté nebo téměř přisedlé, vejčitě kuželovité, na bázi zaoblené, často asymetrické, nelesklé, šedohnědé. Štítky semenných šupin kosočtverečné. Pupek malý, plochý, nebo s krátkým hrotem, světle hnědý, lesklý, bez černého olemování. Semena vejčitá, 3–4 mm dlouhá, bělavá, hnědá nebo šedá až černá. Strom se dožívá kolem 300 let.

Využití: Jedna z nejdůležitějších hospodářských dřevin. Poskytuje pryskyřičnaté, lehké, měkké, pružné a trvanlivé dřevo se žlutavou bělí, červenohnědým jádrem a ostře výraznými letokruhy. Oproti smrkovému dřevu je křehčí.

Poznámka: Variabilita uvnitř taxonu Pinus sylvestris je extrémně velká. Bylo popsáno přes 140 poddruhů, variet a forem.