Borovice himalájská

Pinus willichiana L.

čeleď: borovicovité

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Slunná až poloslunná dřevina, nejvíce ji vyhovují lehké, dobře propustné kyselé až neutrální půdy a vyšší vzdušní vlhkost.
Roste v podhůří, na svazích a v údolích již zmíněných velehor, ve vertikálním rozmezí 1800–3900 m n. m.

Popis: Strom dorůstající 30–50(–70) m do výšky a kolem 1–1,5 m v průměru kmene. Koruna široce kuželovitá, větve v přeslenech vodorovně odstálé, mírně nahoru zdvižené. Borka u mladých jedinců šedá, hladká, později tmavší, destičkovitě rozbrázděná. Letorosty modrozelené, ojíněné, lysé, starší větvičky žlutohnědé. Pupeny podlouhle vejčité, 6–12 mm dlouhé, s tence blanitými hnědými šupinami, často s bílou pryskyřicí. Jehlice po 5 ve svazečku, 10–20 cm dlouhé, šedavě nebo modravě zelené, jemné, tupě zašpičatělé, na okrajích jemně pilovité, většinou převislé. Pochvy jehlic asi 15–20 mm dlouhé, brzy opadávající. Samčí šištice narůžovělé. Šišky nápadné, válcovité, prohnuté, 15–30 cm dlouhé a 3,5–5 cm široké (zavřené), zprvu světle purpurové, později světle hnědé, s hojnými kapkami pryskyřice. Vyrůstají na konci větví jednotlivě nebo po 2–6. Semenné šupiny kožovitě dřevnaté, vypouklé, klínovité, 3–5 cm dlouhé, asi 1 cm široké. Štítky široce kosočtverečné, na předním okraji zaokrouhlené, nepatrně ztloustlé a vyklenuté, jemně rýhované, světle hnědé, na konci s tmavě hnědým pupkem. Semena hnědá, vejčitá, o rozměrech 8–9 × 5–6 mm, s ostrým okrajem a s 10–20 mm dlouhým, šikmo uťatým křídlem. Opylení probíhá během dubna až června, šišky dozrávají na podzim dalšího roku. Dožívá se věku 300–400 let.

Využití: Jedna z nejdůležitějších hospodářských dřevin Himálaje. Poskytuje silně pryskyřičnaté, měkké, dobře opracovatelné, trvanlivé dřevo se světle hnědým jádrem. Slouží ke stavebním, konstrukčním a truhlářským účelům, k výrobě dřevěného uhlí i jako palivo.