Topol osika

Populus tremula L.

čeleď: vrbovité

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie:  Topol osika je odolná pionýrská dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Dále roste ve světlých lesích, na pasekách, opuštěných pastvinách a v lesních lemech. Je velmi světlomilný, proto v zapojených porostech ustupuje k okrajům. Je odolný mrazu a tolerantní k půdní reakci. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách, nejčastěji však na písčitohlinitých a živinami bohatých.

Popis: Středně vysoký strom s nepravidelnou řídkou korunou dorůstající do výšky 15–25 m. Borka je v mládí hladká, zelenošedá s mnoha lenticelami, na starších stromech černošedá a rozpukaná. Střídavé listy jsou okrouhlé až okrouhle vejčité, čepel je zhruba 3–8 cm dlouhá a na okrajích hrubě zubatá. Osiky mají nápadně dlouhé a ze stran smáčklé řapíky, což zapříčiňuje, že se i při mírném vánku neustále chvějí. Kvete nejpozději z evropských topolů – na konci března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy jsou 5–10 cm dlouhé, samčí jsou delší s červenými prašníky, samičí jsou zelené a menší. Plodit začíná velmi brzy, plody jsou malé zelené tobolky, které obsahují malinká semena v bílých chloupcích. Roste velmi rychle a dožívá se i 150 let.

Využití: našich domácích topolů má nejkvalitnější dřevo, které se používá k výrobě dýh, zápalek a celulózy.