Modřín opadavý

Modřín opadavý

Roste ve světlých lesích, na půdách hlubších, spíše bazických, čerstvých, ale ne vlhkých.... .. více

Ostružník maliník

Ostružník maliník

Osídluje prosvětlené lesy, lesní paseky, okraje a lemy, porosty vysokých bylin, kamenné snosy. Roste na půdách bohatých živinami, písčitých i hlinitých, mírně vlhkých až vlhkých.... .. více

Orsej jarní

Orsej jarní

Roste na vlhkých loukách, v listnatých lesích a křovinách, také v parcích, v pásmu od nížin až do podhůří, vzácně až do hor. Kvete od března do května..... .. více

Douglaska tisolistá

Douglaska tisolistá

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím..... .. více

 

Buk lesní

Fagus sylvatica

Buk lesní

Fagus sylvatica L.

čeleď: bukovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Dřevina oceánického a suboceánického klimatu s ročními srážkami 800–1000 mm. Třetí nejtolerantnější dřevina vůči zástinu u nás (po tisu a jedli). Vytváří více etážové porosty, často nesmíšené, svým cloněním vytlačuje většinu ostatních dřevin. Buk nejlépe roste na čerstvě vlhkých, dobře provzdušněných, humózních a minerálně bohatých, často vápnitých půdách. Nesnáší půdy zamokřené a ulehlé, rovněž neroste na suchých a písčitých půdách. Citlivý k suchu i k pozdním mrazům. Kvete koncem dubna a v květnu, plody dozrávají na podzim.
V ČR se bučiny člení na květnaté, vápnomilné, klenové a acidofilní.

Popis: Statný opadavý strom dorůstající 40(–50) m výšky se štíhlým válcovitým kmenem a s kuželovitou, později rozložitě vyklenutou korunou. Kořenový systém srdcovitý, se silnými všestrannými kořeny. Kůra hladká, šedá až bělošedá, zřídka rozpukaná. Letorosty červenohnědé, zprvu bělavě pýřité, později lysé. Pupeny dvouřadě střídavé, štíhle vřetenovité, 10–25 mm dlouhé, skořicově hnědé, šupiny na špičce bělavé. Listy krátce řapíkaté, čepel eliptická až vejčitě eliptická, 3–12 cm dlouhá, celokrajná až mělce zubatá, na okraji zvlněná, na líci lysá, lesklá, na rubu světlejší, na hlavní žilce bělavě pýřitá, v paždí žilek na okrajích dlouze pýřitá. Boční žilky v 5–9 párech. Řapík 5–10 mm dlouhý, pýřitý. Palisty úzce kopinaté, světle hnědé, lesklé, záhy opadavé. Samčí květy v paždí listů na dlouze stopkatých svazečcích, samičí po 2–3 v načervenalé číšce s chlupatými výrůstky. Plody jsou asi 1 cm velké, hnědé lesklé trojboké, na hranách křídlaté nažky – bukvice. Jsou uzavřeny po 2–3 v hnědé, dřevnaté, ostnité číšce, stopkaté asi 2 cm velké a rozevírající se 4 chlopněmi. Podzimní zbarvení listů bývá od žluté přes načervenalou až po tmavohnědou. Dožívá se 200–400 let.

Využití: Buk lesní je jedna z hospodářsky nejdůležitějších listnatých dřevin Evropy.

Poznámka: Buk je v ektotrofní mykorrhize s četnými druhy hub. Z jedlých hub je k nalezení v bučinách např. holubinka namodralá, holubinka olivová, čirůvka fialová, hřib kovář, hřib dubový.

Fagus sylvatica
Fagus sylvatica Fagus sylvatica
Fagus sylvatica Fagus sylvatica
Fagus sylvatica
Fagus sylvaticaFagus sylvatica