Modřín opadavý

Modřín opadavý

Roste ve světlých lesích, na půdách hlubších, spíše bazických, čerstvých, ale ne vlhkých.... .. více

Ostružník maliník

Ostružník maliník

Osídluje prosvětlené lesy, lesní paseky, okraje a lemy, porosty vysokých bylin, kamenné snosy. Roste na půdách bohatých živinami, písčitých i hlinitých, mírně vlhkých až vlhkých.... .. více

Orsej jarní

Orsej jarní

Roste na vlhkých loukách, v listnatých lesích a křovinách, také v parcích, v pásmu od nížin až do podhůří, vzácně až do hor. Kvete od března do května..... .. více

Douglaska tisolistá

Douglaska tisolistá

Roste v oblastech s přímořským klimatem, s mírnou vlhkou zimou a chladným relativně suchým létem, s malým kolísáním teplot a krátkým mrazivým obdobím..... .. více

 

Borovice coulterova

Pinus coulteri

Borovice coulterova

Pinus coulteri L.

čeleď: borovicovité

 

JAK POZNÁME:
__________________________________________________________________________________

Ekologie: Druh obývá střední polohy srážkově chudých hor, kde vytváří smíšené porosty s jinými jehličnatými stromy a z listnáčů převážně s duby a s xerofilním křovinatým podrostem na suchých skalnatých svazích a hřebenech. Výškové rozpětí populací se nachází mezi 200 a 2300 m s tím, že v Mexiku je spodní hranice až okolo 1200 m. Oblast výskytu se vyznačuje podnebím mediteránního typu se zimními srážkami a dlouhotrvajícím obdobím sucha a tepla v letních měsících.

Popis: Strom dosahující výšky okolo 25 m, s přímým kmenem do 1 m v průměru; koruna v mládí kuželovitá, v dospělosti široká a řídká, se silnými obloukovitě vystoupavými kosterními větvemi. Výhony velmi silné, modravě ojíněně; pupeny zašpičatělé, až okolo 3 cm dlouhé, pryskyřičnaté (diagnostický znak od P. jeffreyi, které se zejména v mládí podobá). Jehlice obvykle tmavě našedle zelené, tuhé, vzpřímené, hustě nahloučené, po 3 ve svazku, 15–30 cm dlouhé a okolo 2 mm široké; pochvy jehlic zpočátku až okolo 4 cm dlouhé, vytrvalé. Šišky s dvouletým vývojem, ale dozrávající až třetím rokem a často ještě několik let držící na stromě zavřené (částečně adaptované na otvírání následkem požáru), vyrůstající na terminálním výhonu a později na hlavních větvích, zpět dolů ohnuté na krátké, velmi silné stopce až téměř přisedlé, nápadně masivní a těžké, obvykle podlouhle kuželovitě vejcovité, ± jednostranně vyvinuté a často mírně obloukovitě prohnuté, často pokryté kapkami pryskyřice, 20–40 cm dlouhé, otevřené až přes 20 cm široké, po otevření se snadno odlamující a zanechávající bazální kužel zakrnělých šupin se stopkou na větvi nebo kmeni. Apofýzy zralých šišek světle žlutohnědé, kosočtvercově jehlancovité, až okolo 4 cm široké, směrem k bázi šišky se zvyšující (protáhlejší), s ostrým příčným kýlem, na vrcholu zakončené nápadným, ke špičce šišky směřujícím, ale obvykle drápovitě dovnitř zahnutým až přímým, silným a špičatým, až 3,5 cm dlouhým hrotem. Semena 12–18 mm dlouhá, s funkčním křídlem, delším než semeno.

Využití: Bývá ozdobou botanických zahrad a arboret v teplejších oblastech.

Poznámka: nejmohutnější (nejtěžší) šiška z jehličnanů


Pinus coulteri Pinus coulteri
Pinus coulteri